 |
| Mapa s někdejší polohou obce |
Ves ležela 3,5 km jižně od Studnic a 3 km severozápadně od Rychtářova, ve výši 450 m. n. m. Nacházela se na samém okraji budoucího újezdu. Ke vsi se nevztahují žádné pověsti. První a poslední zmínka o vsi (již pusté) je z roku 1526, kdy došlo k dělení panství račicko-dědického mezi bratry Černohorskými z Boskovic. Ves sdílela patrně osudy ostatních osad tohoto panství a je záhadou, proč nebyla uvedena v jejich soupisu z r. 1511, kdy blízké sousedící městečko Hrádek se označuje jako pusté.
Stopy po vsi leží za žlíbkovou hranou malého potůčku. Při průzkumu zaniklé vsi bylo okolí potoka zarostlé olšemi. Podél severního okraje vsi vede asfaltová cesta zpřístupněná újezdem pro pěší a cyklistickou turistiku.
Podle dochovaných stop šlo o krátkou dvouřadou lesní lánovou vesnici, délky 250 m, šířky asi 100 m. Stopy po staveništích se dnes už příliš nejeví jako 25 – 50 cm vysoké vyvýšeniny okrouhlého tvaru (jak je popsáno z dřívějších průzkumů z důvodu zarostlého terénu), nebo v podobě čtyřúhelníků se zaoblenými rohy. Rozměry se pohybovaly v rozmezích 4 až 6 m. Ve východní a západní části vsi bylo zjištěno zřejmě 7
 |
| Na místě bývalé vsi |
stavení. Šlo nejspíš o jednoprostorová stavení. Z literatury jsme se dočetli, že je na určitém místě možno najít polokruhovitou, do svahu zahloubenou plošinu o průměru 6 – 7 m, kterou jsme pravděpodobně našli. Navíc její původní účel není známý. Jakékoliv stopy po studnách jsme nenašli. Je zajímavé že katastrální hranice mezi Rychtářovem a Krásenskem přesně obíhá kolem kontur jednotlivých stavení (dokládají to na místě nalezené hraniční kameny). Vzdálenosti jednotlivých stavení měly být 30 – 35 m. Ovšem v dnešním terénu je hledání i tak dosti složité. Ves měla klasickou záhumenicovou plužinu(viz obrázek) s těsným napojením parcel na jednotlivé usedlosti. Délka parcel se pohybovala od 400 do 600 m, šířka od 55 do 60 m. Vzhledem k malé výměře orné půdy je pravděpodobné, že se spíše choval dobytek. Ves pravděpodobně zanikla v průběhu XIV. století.
Z dnešního hlediska se již zaniklá obec Ovčinec již bez příslušných znalostí terénu a dobré představivosti nalézt nedá. Místo je možno navštívit bez povolení Vojenského újezdu Březina.
Zdroje:
- Černý, E.: Výsledky výzkumu zaniklých středověkých osad a jejich plužin, 1992
- Černý, E., Zouharová, D.: Drahanskou Vrchovinou, 1998
- http://skokan.kvalitne.cz/
- vlastní průzkum
