Letiště Vyškov 1937 – 1939

Vzhledem k tomu, že letiště i jeho osádka, byly počítány jako regulérní součást vyškovské vojenské posádky, si nyní pojďme přiblížit jednotky působící na vyškovském letišti v letech 1937 – 1939.
Vojenské letiště ve Vyškově bylo založeno roku 1937 v září roku1938 byla jeho stavba dokončena na 65%.
Byly vystavěny 3 hangáry, ubikace a další budovy pro letecký provoz a zajištění pozemního i leteckého personálu.
Organizačně spadalo letiště pod Letecký pluk 2 „Dr.E.Beneše“ s velitelstvím v Olomouci, jehož velitelem byl plukovník Vladislav Květoň. Ten byl v mírových dobách podřízen Zemskému leteckému velitelství v Brně, kterému velel plukovník Jaroslav Skála.

Avia B-534
Od ledna roku 1938 se vyškovské letiště stalo domovským pro II. peruť 2. leteckého pluku. Tato peruť se sestávala ze dvou letek pozorovacích a jedné letky zvědné. První byla letka č.7, ve Vyškově působila až do mobilizace, poté byla přesunuta do Českých Budějovic. Velitelem jí byl kapitán letectva K. Lašek, výzbroj tvořilo 12 letounů Š-328. Druhou byla 8. letka založená 1. března 1925 jako součást leteckého pluku 2, jejím volacím písmenem bylo „D“. Ve Vyškově sídlila stejně jako 7.letka až do mobilizace, kdy byl přesunuta do Měnína. Velitelem byl do 20. září 1938 štábní kapitán letectva Vorlíček, po něm poručík letectva Hary Bauer. Výzbroj byla opět tvořena dvanácti letouny Š-328. Obě letky prošly několikerým přečíslováním. Zvědnou letkou na vyškovském letišti byla letka č. 62, vyzbrojena letouny Aero A-100 a Avia B-71. Vznik této letky se datuje k 1. říjnu 1937. Ve Vyškově zůstala od ledna 1938 až do okupace německými vojsky.

Kromě těchto leteckých útvarů však bylo vyškovské letiště domovským také pro pozemní letecké služby. Od ledna roku 1938 zde sídlila letecká radiotelegrafní stanice č. 18 a letecká povětrnostní stanice č.32.

Šmolík-328
Takový byl tedy stav na vyškovském letišti v dobách míru a relativního klidu, tento stav se však změnil s vyhlášenou mobilizací v září 1938.
K 29. září roku 1938 byla tedy situace na vyškovském letišti takováto: Jako záloha Hlavního velitelství operujících armád (HVOA) byla na letišti umístěna 49. stíhací letka z 2. perutě 3. leteckého pluku (II/3), jejím volacím písmenem bylo „P“ a velel jí kapitán letectva Václav Kanta. Ve stavu měla 12 stíhaček B-534 a jejím úkolem byla obrana prostoru Vyškov – Račice. Jako stíhací záloha působily ve Vyškově také letky č. 52 a č.53. Dohromady disponovaly celkem 19 letouny B-534. Velitelem 53. letky byl poručík letectva Antonín Navrátil. Obě tyto letky však byly za mobilizace teprve doplňovány záložníky a docvičovány, tudíž jejich bojeschopnost byla značně omezená.
Zvědné úkoly pro HVOA plnila domovská letka na vyškovském letišti a to 62. letka s volacím písmenem „M“ a velitelem nadporučíkem letectva Ivanem Haluzickým. V době mobilizace disponovala letouny typu A-100 v počtu devíti kusů a B-71 v počtu čtyř kusů. Tato zvědná letka byla do jisté míry speciální, neboť plnila zvědné úkoly pro HVOA mnohem hlouběji do týlu nepřítele, než bylo standardní.
Kurýrní lety pro HVOA plnila pravděpodobně 112. letka s velitelem kapitánem letectva Josefem Pánkem. Disponovala především armádou zrekvírovanými civilními letadly.

Nákres Šmolíku-328
Po okleštění republiky přišla zanedlouho další rána v podobě úplné okupace německými vojsky. Je jistě zajímavostí, že prvosledové německé jednotky projely okolo vyškovského letiště bez povšimnutí, neboť v husté vánici letiště vůbec nezpozorovaly. Letiště tak bylo obsazeno až v dalších sledech jednotkami Luftwaffe.
Jistě mnoho našich pilotů chtělo přes přísný zákaz nastartovat motory svých strojů a pokusit se o přelet do zahraničí, to však v neprosté většině případů nebylo možné, neboť hustě chumelilo a na většině letišť včetně toho vyškovského ležela vysoká vrstva sněhu.

Pokusům o přelet měl zabránit také rozkaz prezidenta republiky o okupaci ČSR v tomto zkráceném znění:
„Všem velitelstvím!
Z příkazu ministra národní obrany dejte ihned na vědomí všem podřízeným velitelstvím tento rozkaz prezidenta republiky:
…německé vojsko, a to jak pěchota tak i letectvo, zahájí obsazování republiky dne 15. března o 06 hodině. Tomuto postupu nesmí být nikde kladen odpor, protože sebemenší incident bude mít nedozírné následky a bude proti nám zakročeno se vší brutalitou. Všichni velitelé očekávají příchod německého vojska u svých jednotek a podrobí se všem pokynům, které jim budou dány. Jednotky budou odzbrojeny. Vojenské a civilní letectvo musí zůstat na svých místech a protiletadlová obrana nebude aktivována. Žádné letedlo ani civilní ani vojenské nesmí opustit letiště…“

-js-

Zdroje: