Letiště Vyškov 1939 - 1945

Existenci vojenského letiště u Vyškova využili po roce 1939 také jednotky německého letectva. Letiště pro ně nebylo významem nijak důležité, po celou dobu války sloužilo jako letiště školní (především škola leteckých mechaniků), popř. mohlo také sloužit pro potřeby kurýrních letů Truppenübungsplatz Wischau. Bojové akce, mimo několik vzletů proti přelétajícím spojeneckým svazům, byly z letiště uskutečňovány až s blížící se frontou v samém závěru II. světové války.
Předkládáme Vám souhrn všech nám známých jednotek a několik dalších zajímavostí, týkajících se letiště v období okupace. V žádném případě si článek neklade za cíl úplnost a bezchybnost, neboť prameny z tohoto období jsou velmi skromné.

Praga E-39

Dne 15. března 1939 tedy došlo k obsazení letiště německými okupanty, a to až pozdě odpoledne, protože se německý postup na dlouhé hodiny zastavil před vyškovským výcvikovým prostorem, který byl z obav Němců před možnou obranou obsazen až po vyjednávání. Je přitom zajímavé, že Němci ve sněhové vánici při postupu na Brno projeli kolem vyškovského letiště bez povšimnutí, takže bylo obsazeno až sledy Luftwaffe.
Po obsazení Němci zabavili veškerou techniku a začlenili ji do své vlastní armády. České letouny byly zařazeny do stavů Luftwaffe. Na území Protektorátu Čechy a Morava byly zřizovány především školní jednotky a stejně tak tomu bylo i na vyškovském letišti, stejně jako na prostějovském a brněnském. Mimo jiné sloužilo letiště také jako vrakoviště, údajně se zde měly nalézat vraky různých typů letounů, dokonce i trup italské SM-75. Na letišti se také opravovaly sestřelené spojenecké letouny, prokazatelně sem byly převezeny P-51 havarované u Vracova (okr. Znojmo) a u Jalubí (okr. Vsetín).

Major Friedrich Lang

V rámci vídeňské XVII. letecké župy Vyškovské letiště spadalo pod Flugplatzkommando A 13/XVII - Wischau, velitelem k říjnu až listopadu 1943 byl Oberst Krause.
Na letišti byly v průběhu války dislokovány tyto jednotky:

• Škola leteckých mechaniků - FTS-5 (Fliegertechnicheschule), která disponovala letouny Bü-131 a He-111.
• Krátce ve Vyškově působila také Sch./FAR 24 (Schule, Flieger-Ausbildungsregiment-Škola leteckého výcvikového pluku) s letadly typu Bü-131, Fw-56, He-45, He-75, A-304, W-34 a uvádí se i čs.stíhací letouny Avia B-534. (Ve Vyškově působila pouze od října 1939 do listopadu 1939).
• Pz. Aufkl. Schwarm 4 - Přeložen do Vyškova někdy kolem 19.dubna 1945. Ve výzbroji měla k 7.4. 1945 šest Fi-156.
• 1. skupina bitevní eskadry SG 101(tj.1./SG 101). Tato jednotka vznikla v létě 1943 ve Francii, rozpuštěna v roce 1944. Ve výzbroji měla letouny typu Ju-87 a Fw-190. /12 Po určitou dobu byl jejím velitelem major Friedrich Lang, pilot který odlétal plných 1008 bojových letů proti nepříteli u 3.bitevní eskadry s Ju-87G a byl držitelem Německého rytířského kříže s dubovou ratolestí a meči - vysokého německého vyznamenání. Major Lang byl však u pilotů údajně velmi neoblíbený.
• Sch./FAR 71 s mateřskou základnou v Prostějově. Založena byla v květnu 1940. V říjnu 1941 byla pak přeznačena na FFS(A/B) 71 (Flugzeugführerschule-samostatná letecká škola), v říjnu 1943 přeznačena na FFS(A) 71, která byla v prosinci 1943 zrušena. Používala tyto letouny: B-534 (pouze uSch./FAR 71) Bü-131, Hs-123, Kl-35, He-72, Š-328 a další.
• FFS (A/B) 113 s mateřskou základnou v Brně -založena byla v březnu roku 1940, zrušena v září 1943. Disponovala letouny těchto typů: Ar-96, Messerschmitt Bf-109 Fi-156 a dalšími typy, stejnými jako u FFS(A)71.

Učebnice Luftfahrt und Flugtechnik

Před okupací byly na letišti vybudovány pravděpodobně 3 hangáry, Němci jejich počet posléze zvýšili na 5. Němci také po obsazení začali horečně budovat sklady, kanceláře a další budovy. Kromě toho byly vybudovány podzemní chodby, které sloužily především pro ukrývání personálu a cenných věcí při náletech. Byl také vybudován domek pro velitele letiště, a to s veškerým komfortem, neboť zde stály i tenisové kurty. Mnoho dalších budov bylo pro případ náletu rozeseto po okolí. Například u Křižanovic měli Němci postavený velký sklad na náhradní díly, palubní přístroje a agregáty. Na tyto práce byli od července 1939 najímáni také čeští dělníci. Kromě Čechů pracovalo na letišti také velké množství Rakušanů.

6.-7.dubna 1945 byly na letiště přivezeny větší zásoby paliva a letiště tak mohlo v omezené míře plnit bojové úkoly.
27. dubna 1945 zhruba v 16:00 bylo letiště kompletně zničeno ustupující německou armádou a to tak, že k pilířům budov a hangárů byly přivázány letecké bomby a ty byly posléze odpáleny. Velká většina budov byla naprosto srovnána se zemí, jen část třetího hangáru zůstala stát.
V dnešní době je na letišti z původní zástavby vidět jen velmi málo, v okolí jsou však dodnes trosky zničených budov.

-js-

Zdroje:

• Suchánek, J.: Události ve Vyškově a okolí za druhé světové Války se zvláštním zřetelem k letecké problematice, práce SOČ, 2005
• vlastní průzkum a archiv