100 gradová pozorovatelna s týlovým příkopem

100 gradová pozorovatelna střední odolnosti na Kampfbahnu IV. se jako jediná se může chlubit něčím v pravdě dosud ojedinělým...a to poměrně hlubokým týlovým příkopem, jehož funkce je i není jasná... Obecným popisem objektu se zde zabývat nebudu, neboť každý trochu poučený pixlolog již si dokáže mnohé odvodit a navíc je to patrné z přiloženého výkresu, kde je vše velmi dobře vidět, ale zastavím se u něčeho, co jsem dosud..možná záměrně opomíjel...počtem a umístěním lanových vývodů...

Čelní pohled

U benešovských pozorovatelen jsem jen málokdy věnoval pozornost trubkovým lanovým vývodům, neboť z interiéru vždy nějaké vyústění bylo vidět, ovšem z exteriéru, vzhledem k navršené ornici, téměř nikdy...prostě přítomnost vývodů v jakémkoliv objektu bereme jako nezvratný fakt, se kterým nemůžeme nic moc dělat, protože prostě neexistuji dosud věrohodné důkazy o tom, jak to vypadalo..a ani já je nemám...každopádně u benešovských pozorovatelen víceméně platí to, že v čelní stěně bývá šest dvojic trubkových vývodů (rozměr trubky cca 40x2 mm) umístěným poměrně nízko pod průzorem..tyto bývají zazděny do předem vynechaných obdélníkových prostupů o nejmenším rozměru cca 10,5x4,5 cm...a někdy je v čelní stěně jen 6 samostatných trubek, a někdy tam nejsou žádné...ale pak jsou zase v týlové nebo boční stěně ale vždy zdvojeně...

Půzor s odkrytými obdelníkovými prostupy

Zajímavé je to sdružení trubkových vývodů do dvojic...které se prakticky vyskytuje jenom zde...protože např.v Milovicích, ve stavebně podobných objektech, kterým ale říkáme "pěchotní úkryty", a jejichž funkce se od pozorovatelen zřejmě příliš nelišila, jsou naopak trubky ve stejných roztečích a navíc v menším počtu....přitom typ navijáků (typ I s bubnovou brzdou) byl použit v obou lokalitách, což se dá odvodit z rozměru dochovaného nosného rámu navijáků a zbytků kotevních stěnových traverz... Pozůstatky kovových traverz pro uchycení rámů navijáků napovídají, že na čelní stěně mohly byly 4 rámy po třech navijácích a to ve dvou řadách nad sebou..tedy počet lan (12) se shoduje s počtem otvorů v čelní stěně (6x2 =12). Co se navijáky ovládalo, kterého byly typu...to se zatím neví, nicméně podle nejasných zpráv se ukazuje, že snad opravdu byly navijáky osazeny a před (nebo možná) těsně po konci války bylo veškeré vybavení demontováno a v neurčené blízké lokalitě svezeno a zahrnut... Na stěně protilehlé vchodu, asi 8 cm pod stropem jsou další tři dvojice trubek (někdy bývají 4 dvojice...) a pod nimi opět pozůstatky traverz, ze kterých se dá odvodit, že zde byly dva rámy po třech navijácích nad sebou...i tady počty pro první případ sedí...6 trubek a 6 navijáků...i zde je reálná představa, že se navijáky ovládaly "nějak" a tahalo se jimi "cosi".

Detail čelních prostupů

Největší záhadou ovšem jsou týlové vývody...opět je to 6 dvojic trubek, cca 8 cm pod stropem...a pod nimi, stejěn jako v případě čelní stěny se stejným počtem vývodů...traverzy pro celkem 4 rámy s navijáky...kam ale vedou?....mnoho objektů má zemní zához a žádné vyůstění trubek tam není patrno...jiné objekty zához nemají, pak je ovšem zemina zahrnuta tak vysoko, že stejně není nic vidět...raritou je právě tato pozorovatelna, která má na čelní stěně 6x2 trubek, v boční protilehlé 3x2 trubky a v týlové opět 6x2 trubky...celkový počet trubek je 30, tedy 30 lan, odhadovaný počet navijáků je taky 30...celkem solidní číslo, uvážíme-li, že vnitřní rozměry pozorovací místnosti jsou 300x200 cm...nicméně zpět k týlovým vývodům...tyto procházejí skrz týlovou stěnu, připomínám, že cca 8 cm pod stropem a ústí...do cca 160 cm hlubokého týlového příkopu v dochovaném zemním záhozu....resp.ústí právě nade dnem tohoto příkopu...proč?...a kam dál?...nad každou dvojící vývodů, cca 3 cm pod horní hranou stropnice je zabetonován ocelový "kladkový dvojtrn", na který evidentně byly nasazeny malé kladky, přes která přecházela lana...kam dále lana vedla, proč bylo použito toto ojedinělé řešení, co bylo na lanech, byla navíjena motoricky nebo ručně....to jsou zásadní otázky, které dosud neumím zodpovědět...celé to všechno vypadá, jako by objekty měly být vzájemně propojeny..toto je teorie, která jistě napadne každého, ale nezapomeňme, pokud by lana byla v dost častém pohybu, musely by být konce trubek osazeny náběhovými nástavci s kladkami (jako v Milovicích aby nedocházelo ke tření lana o hranu trubky...

...bohužel mnoho světla do problému nevnesou ani úvahy o umístění této pozorovatelny v sestavě objektů na Kampfbahnu IV. - objekt se nachází zhruba v polovině jeho délky, cca 100 m od hráze rybníka, čelní stěnou orientovanou právě "do vody", navíc za týlem objektu se zvedá poměrně strmý sráz k cca 30 m vzdálené silnici, kde už další objekt není...a k nejbližší strojovně je to vzdušnou čarou cca 500 m právě přes rybník.

Velkoplošný výkres tohoto objektu lze stáhnout zde.
Přispět do diskuzního fóra k tomuto objektu můžete zde.

-brigadyr-

Další fotky

Zaustění trubkových vývodů v čelních prostupech	Struktura asfaltového izolačního nátěru	Interiér se štěrbinou průzoru	Týlové zdvojené vývody	Týlový příkop

Stupačky a řada kladkových dvojtrnů	Kladkové dvojtrny	Detail dvojtrnu	Vyustění týlových zdvojených vývodů