Jednostranná strojovna s pozorovatelnou typ Benešov

Objekty typu „strojovna s pozorovatelnou“ bezesporu patří mezi nejzajímavější německé objekty, které lze na území bývalých i současných VVP nalézt. Bohužel ale v českých zemích (míněno území prostorů Brdy, Milovice a Benešov) se vyskytují velmi vzácně, prakticky se s nimi lze setkat pouze právě na území bývalého cvičiště SS v Benešově.

Náčrt objektu z čelního pohledu

I zde je ale možnost nějakého detailnějšího poznání ztížena tím, že zde byly vybudovány pouze čtyři objekty, s tím že pouze dva byly alespoň co se týče hrubé stavby v betonu dokončeny a aby to bylo ještě složitější, jeden z této dvojice je dále napůl odstřelen. Činit tedy nějaké obsáhlé závěry není dost dobře možné...nicméně pokusím se o stručné přiblížení všech čtyř staveb, z nichž každá je jiná.

Nejdříve k lokali objektů: první dvě strojovny s pozorovatelnami byly vybudovány na východním okraji obce Úročnice (tj.na začátku Kampfbahn IV. – Chlistow), obě v odolnosti „Gruppe I“. Podle německé mapy měl být vybudován v této oblastí ještě třetí objekt v odolnosti „Gruppe III.“ a to jako předposlední v tomto koridoru – situován měl být na konci obci Chrášťany, k čemuž nedošlo. Zbývající dvě strojovny se nacházejí v východně od obce Chleby, opět zhruba na začátku koridoru Kampfbahn III. – Chleb. Zde jeden objekt je v odolnosti „Gruppe I“ a druhý v „Gruppe II“.

Půdorysné řešení objektu

Pravděpodobný standardní vzhled „strojovny s pozorovatelnou“ v odolnosti „Gruppe I“. (tedy nízké) si přiblížíme na nejdokončenějším a nejzachovalejším objektu č.1 u obce Úročnice. Již na první pohled upoutá mohutnost objektu, byť postaveného v nejnižší „plnohodnotné“ odolnosti. Objekt má tvar jednoduchý tvar kvádru s patřičným obdélníkovým půdorysem, kdy z pravé boční strany vystupuje krátké ochranné křídlo pěšího vchodu. Celkové půdorysné rozměry (vč.křídla) jsou cca 1735 x 730 cm. Výška objektu nad niveletou okolního terénu je zhruba 350 cm. Krátké ochranné křídlo má délku 100 a šířku (tloušťku) 80 cm. Již zmíněný pěší vchod (185 x 75 cm) je uzpůsoben pro osazení prvních dveří a nachází se na pravé straně a navazuje na něj pravoúhle lomená přístupová chodba a šířce 100 cm, která ústí do taktéž pravoúhle lomené pozorovací místnosti s největší délkou 295 cm a největší šířkou cca 389-390 cm. Konec vstupní chodby se světlými rozměry 210 x 96 cm je taktéž uzpůsoben pro osazení druhých dveří kryjících vlastní průchod do pozorovací místnosti 206 x 80 cm. Síla stěny oddělující chodbičku od pozorovací místnosti výpočtem vychází

Dobře zachovalý objekt v Úročnici

okolo 60 cm. Pozorovací místnost je od „strojové“ části objektu oddělena příčkou síly 33 cm, která vystupuje ze stěny síly okolo 60 cm. Průchod z pozorovací místnosti má světlé rozměry cca 230 x 97 cm. Zbývající vnitřní prostor objektu o půdorysných rozměrech 1100 x 550 cm byl pravděpodobně rozdělen dodatečně zbudovanou cihlovou příčkou o síle možných 33 cm na místnost pro agregát pohánějící navijáky (rozměr místnosti 397-400 x 550 cm) a místnost s navijáky (rozměr místnosti cca 700 x 550 cm). Pro snadnější vestavění cihlové příčky byly při stavbě objektu v čelní a týlové stěně zhotoveny v celé výšce místnosti mělká vybrání pravě o šířce 33 cm. Objekt je vnitřně výškově nestupněný a má jednotnou světlou výšku vnitřních prostor asi 273 cm. V levé boční stěně, přilehlé místnosti pro agregát, je velkých „nákladní vjezd“ o šířce 220 cm a výšce asi 262 cm, kterým bylo transportováno strojní zařízení objektu a mohlo taktéž sloužit pro zásobování potřebnými PHM atd. Na tomto vchodu se zatím nepodařilo nalézt nic, co by naznačovalo uchycení jakýchkoliv posuvných vrat nebo alespoň ochranné mříže.

Tentýž objekt za zadní strany

První pozorovací průzor se nachází v pozorovací místnosti a spolu s druhým průzorem patří mezi nejrozšířenější typ shodný s průzory zdejších pozorovatelen: tj.má dva ozuby se třemi stupni, z nichž ten třetí blíže k vnitřní straně čelní stěny je zešikmen. Vnitřní délka štěrbiny je 185 cm při výšce 7 cm se vzdáleností spodní hrany štěrbiny nad podlahou místnosti 180 cm. Vnější délka průzoru je asi 338 cm s výškou 40 cm. Druhý průzor je v místnosti pro navijáky, vnitřní délka štěrbiny je 180 cm při shodné výšce 7 cm, ale spodní hrana štěrbiny je ve výšce 219 cm nad podlahou místnosti. Je zajímavé, že tento rozměr ve srovnání s průměrnou výškou vzrůstu člověka jaksi neumožňuje pozorování ze „země“. Je tedy evidentní, vzhledem k tomu, že pod průzorem navíc při zemi procházely lana, že vlastní pozorování muselo být prováděno z nějakého můstku. je dokonce možné, že obdobný můstek mohl být i v pozorovací místnosti, neboť i zdejších

Vchod pro pěší s ochranným křídlem

180 cm výšky hrany průzoru nad podlahou jaksi pro pozorování není nejpohodlnější. Vnější rozměry druhého průzoru jsou shodné s prvním, tedy 238 x 40 cm. Stejně jako dělostřelecké pozorovatelny jsou strojovny s pozorovatelnou děleny podle velikosti celkového úhlu pozorovacího sektoru. V tomto případě „jednostranná strojovna s pozorovatelnou“ je označena „100q“, což by představovalo zorný úhel 90°. Zde, na rozdíl od jednostranných dělostřeleckých pozorovatelen, se zorný úhel „předepsané“ hodnotě již opravdu blíží – výpočtem zjištěných 87°, při uvažování určité nepřesnosti dané podmínkami terénního měření, by odpovídalo.

Prostup pro lana v čelní stěně zabírá celkovou délku 590 cm a zhruba v půli je dělen sloupkem trojúhelníkového průřezu, vnější boční strany průchodu jsou taktéž zešikmeny. Spodní strana průchodu je vodorovná, horní zešikmená, otevírající se směrem dovnitř objektu. Výška lanového průchodu na vnitřní straně je 30 cm , na vnější asi 13 cm. Spodní

Průzor v místnosti pro navijáky

hrana průchodu je nad podlahou ve výšce okolo 31 cm, tedy pravděpodobná výška lana nad podlahou nebyla větší než 38 cm za předpokladu, že lano šlo z lanové kladky vodorovně a procházelo středem menší výšky průchodu. Je ale dost dobře možně, že vzhledem k velikosti kladky (navijáku), byla lana odvíjena v mnohem větší výšce nad podlahou a zešikmenou horní stranou průchodu byla „usměrňována“ do potřebné výšky lan nad okolním terénem již v objektu, neboť tento se nachází na poměrně výrazné terénní hraně s poměrně ostrým spádem terénu do směru vlečení terčů. Toto jsou ovšem pouze dohady, neboť v interiéru se nedochovaly žádné pozůstatky základových bloků pro agregáty, byly-li vůbec zhotoveny, ze kterých by bylo možno alespoň přibližně některé rozměry odhadnout.

V místnosti pro agregáty se v čelní stěně nacházejí dva průchozí otvory. První otvor, při spodní straně stropu poblíž boční stěny, je půdorysně pravoúhle lomen, má světlé rozměry 30 x 40 cm. Druhý otvor, naopak při podlaze, ve vzdálenosti 205 cm od bočná stěny s nákladním vjezdem, je rovný s průřezem 30 x 30 cm a ústí nad mělkým „diamantovým“ příkopem. s půdorysnými rozměry 150 x 76 cm. I když to není ničím potvrzené, je možné že spodní otvor sloužil pro nasávání čistého vzduchu a horní pro odvod spalin.

Detail průzoru

V pozorovací místnosti se v čelní a pravé boční stěně při podlaze (do výšky asi 47 cm nad podlahou) nachází vždy šest dvojic trubkových vývodů o vnějším průměru cca 3,5 cm. Stejné průchody, ale v počtu tří dvojic naopak ve vzdálenosti 14 cm od stropu jsou i ve vnitřní stěně pozorovací místnosti, ústí do vstupní chodby a týlovou stěnou ven z objektu.

Co se týče již známého zesílení vnitřní strany stropnice, je v tvořeno ve „strojové části“ objektu tvořeno 43 ocelovými profily I 170 loženými kolmo na čelní stěnu, s roztečí dvou hran sousedních pásnic průměrně 19 cm. V pozorovací místnosti pak 12 profily I 100, opět loženými kolmo na čelní stěnu, s roztečí 22-23 cm. Tyto profily dále procházejí až do vstupní lomené chodby. Mezi profily vložené ocelové plotny již nejsou vzhledem ke značným rozměrů stropů z jednoho pásu, nýbrž jsou dělené.

Hlavní místnost

Posledním charakteristickým prvkem tohoto konkrétního objektu je stropní římsa se šikmým přechodem do roviny stropnice, s šířkou vodorovné části 20 cm, celkovou šířku 30 cm a výškou římsy 10 cm.

Jen ve stručnosti zmíníme nedaleký objekt č.2, nacházející se o několik desítek metrů vpravo vpředu od výše popsané strojovny. Zde, vzhledem k tomu, že tento objekt nedostavěný, nelze toho mnoho zjistit. Celková délka objektu je asi 2110 cm s šířkou 736 cm. Pozorovací místnost s pěším vchodem je téměř totožná s předchozím objektem. Je zajímavé, že podlaha pozorovací místnosti je ale převýšena nad podlahu „strojové části“ o plných 90 cm. Okolní zdivo týlové a levé boční stěny je dostavěno do výšky průměrně 180 cm. Další zajímavostí jistě je, že v týlové stěně je možno vidět dvě

Průzory v sálu

vybrání pro cihlové příčky, kterými by v případě zhotovení vznikly ve „strojové části“ objektu celkem tři místnosti různých velikostí, ta nejmenší by měla délku 280 cm, prostřední 500 a třetí asi 670 cm. Vezmeme-li v úvahu, že zbudovaný „diamantový příkop“ (shodného půdorysu 150 x 76 cm) se nachází v prostřední místnosti a pokud by zde byl zbudován i onen čtvercový prostup 30x30 cm jako v případě předchozí strojovny, pak zde musel být umístěn agregát a navijáky by pak byly v místnosti sousedící s pozorovací místností. Kde by byl ale zřízen velký nákladní vjezd, když v té nejmenší místnosti je podlaha díky jakémusi bloku zvýšena o 10 a 20 cm? To už asi nikdy nezjistíme.

Třetí strojovna s pozorovatelnou v nízké odolnosti u obce Chleby, je sice tou druhou dokončenou, nicméně díky mohutnému výbuchu, který totálně zdemoloval její pozorovací místnost s pěším vchodem toho také moc nezjistíme.

Ojedinělý průzor s ozuby na horní straně

Pouze to, že objekt byl jednou půdorysně lomen, nákladní vjezd se nachází v levé boční stěně, lanové průchody nejsou pravděpodobně v půdoryse rozevřeny a při vnitřní straně týlové a čelní stěny je vyvýšená betonová „lávka“ o šířce asi 40 cm se šikmým přechodem do roviny podlahy. Asi největší zajímavostí je jediný zachovalý průzor, naprosto ojedinělý v tom, že má ozuby pouze na horní straně – jako jediný objekt na celém Benešovsku.

Poslední, čtvrtý objekt popisovaného typu, ve střední odolnosti, je na tom poněkud lépe, byť je dostavěn zhruba do výše stropu. Půdorysně se jedná o zajímavý objekt, neboť vlastní pěší vchod se zalomenou pravoúhlou chodbičkou je ve vystupujícím křídle, kdy jeho čelní stěna je prosazena o 258 cm pod úroveň čelní stěny pozorovací místnosti a jeho týlová stěna naopak prosazena o 157 cm vůči týlové stěně „strojové části“. Největší půdorysné rozměry objektu jsou

Detail téhož průzoru

1963 x 809 (810) cm, „strojová část“ má půdorys 1185 x 550 cm a je zajímavé, že v čelní ani týlové stěně nejsou náznaky po mělkých vybráních pro cihlovou příčku. navíc podlaha je vůči podlaze pozorovací místnosti snížena, o kolik ale nebylo možno zjisti vzhledem ke značnému zanesení zeminou. Nákladní vjezd je na první pohled atypicky umístěn v čelní stěně v nezvyklé malé vzdálenosti jeho vnější svislé hrany od vnější svislé hrany průzoru pozorovací místnosti. Navíc není rozevřen symetricky, právě strana vchodu blíže průzoru je více zkosena. Dále je také velmi nezvyklá vzdálenost vchodu od lanového průchodu, který má vnitřní délku pouze 180 cm, nemá dělící sloupek a navíc se v něm dochovalo původní bednění. Přítomnost „diamantového příkopu“ při čelní stěně nebylo možno zjistit z důvodu naprosto neprostupných trnitých křovisek. Jinak ale půdorys nedostavěného objektu vypadá velmi impozantně a „procházka“ s měřícím pásmem za ranního mlhavého studeného oparu po jeho torzu má něco do sebe.

Velkoplošné výkresy několika těchto objektů lze stáhnout zde.
Přispět do diskuzního fóra k tomuto objektu můžete zde.

-brigadyr-

Další fotky

Zachovalá trubka ústící do "diamanťáku" (foto z VVP Dědice)	Nedostavěný objekt taktéž v Úročnici	Částěčně odstřelený objekt u Chleb	Nedostavěný objekt u Chleb, pohled od vchodu	Pohled ke vchodu