Pěchotní úkryt odolnosti Gruppe II typu Milovice A

V první části pojednání o objektu typu „pěchotní úkryt“ se zaměříme na objekty odolnosti „Gruppe II“, které jsou svým výskytem v českých zemích dominantní zejména na území bývalého „Truppenubungsplatz Milowitz. Následující popis platí zatím výhradně pro objekty na dopadových plochách I. a II. (tj.Balónka a Jiřice).

Typický milovický pěchotní úkryt typu A

Doposud bylo předpokládáno, že objekty téhož typu mají stejné dispoziční řešení a rozměry vnitřních prostor, mění se jen tloušťka stěn a tím pádem i optická mohutnost objektu. Ukázalo se ale, že pěchotní úkryty odolnosti „Splittersicher“ na území bývalého cvičiště SS na Benešovsku se diametrálně odlišují od následujícího popisu milovických pěchotních úkrytů odolnosti „Gruppe II.“

Milovické pěchotní úkryty jsou zajímavé, poměrně nenápadné stavby, ale z mého pohledu i přes svou jednoduchost účelně propracované. Vzhledem ke své funkci jsou objekty velmi dobře chráněné před možným zásahem. Vynikají poměrně malou výškou nad úrovní okolního terénu – cca na výšku stojícího člověka normálního vzrůstu (do 180 cm). Naprosto nezbytný je též mohutný třístranný zemní zához se značnou tloušťkou zeminy na stropnici. Na rozdíl od

Půdorysné řešení objektu

benešovských pozorovatelen i úkrytů nemají zdejší objekty jednoduchý obdélníkový vnější půdorys, ale tento je v místě vchodu jednostranně prosazen. Vzniklá „vystupující“ boční stěna úkrytové místnosti tak vytváří ochranné křídlo vchodu. Téměř všechny mají navíc vchod zapuštěný, tj.s hlubokou „kapsou“ s pěti až šesti schody. Postranice této kapsy protilehlá ke zmíněné vystupující boční stěně je navíc protažena cca 80 cm pod horní hranu čelní římsy stropnice – vchod je tak velmi dobře chráněn z obou stran.

Vnitřní prostory jsou tvořeny jednou úkrytovou místností 300 x 205 cm, do které se vstupuje krátkou přilehlou chodbičkou na jejímž začátku se osazují jediné vchodové dveře (resp.v části tzv.vchodového zahloubení)-zde je šířka

Zachovalý objekt u Jiřic

chodby 83 cm se sníženou výškou na 170 cm. Světlá výška všech vnitřních prostor dosahuje hodnoty 202 cm – objekt tedy není vnitřně výškově stupněn. Je zajímavé, že na rozdíl od benešovských objektů vlastní vstup do úkrytové místnosti není nikterak půdorysně zúžen a výškově snížen – dosahuje poměrně značné šířky 105 cm a výšky 202 cm, zřejmě již tato část objektu byla německými projektanty považována za natolik bezpečnou, že zde nebylo uvažováno osazení druhých vchodových dveří.

Vnitřní strana stropu je již tradičně zesílena ocelovými I profily loženými kolmo na čelní stěnu – ve srovnání se stejnými odolnostmi, např.pozorovatelen, se ale jedná o podstatně větší velikost – profil I č.300 (s výškou profilu 300 mm a šířkou

Boční pohled

pásnice cca 125 mm) v počtu šestnácti s průměrnou vzdáleností dvou sousedních hran pásnic 18 cm. Stejnými profily, avšak loženými kolmo na boční stěny, v celkovém počtu čtyř je zesílena přechodová část chodby a vchodové zahloubení. Zdůrazněme ale že zatím bylo vypozorováno poměrně řídké armování a poměrně slabé spojení stropnice se svislými stěnami – u řady objektů, i lehce poškozených totiž došlo ke zřetelnému a téměř hladkému odtržení stropnice od stěn v rovině vnitřní strany stropu. Navíc toto kritické místo je zeslabeno v čelní a boční stěně protilehlé vchodu průchozími prostupy, jejichž horní hrana téměř leží v zmíněné „kritické střižné“ rovině. V extrémních případech se celá stropnice propadla do nitra objektu a stěny se vyvalily ven.

Zajímavá mohutná stropní římsa

K poměrně omezenému pozorování nejbližšího okolí před objektem slouží průzor, zpravidla s dvěma ozuby. Délka vnitřní štěrbiny je 80 cm při výšce 4 cm a vzdálenosti cca 170 cm spodní hrany štěrbiny nad podlahu místnosti. Vnější délka průzoru se pohybuje od 200 do 220 cm při výšce cca 30 cm. Podle provedení třetího stupně průzoru (plochy za druhým ozubem) lze narazit na dvě mírně odlišné provedení průzorů. První provedení má při pohledu v příčném řezu třetí stupeň poměrně krátký, cca 6,5 cm s tím, že jeho boční svislé plochy a horní a dolní plochy se nerozšiřují. Druhé provedení má délku třetího stupně delší, asi do 40 cm a plochy má zešikmené. Vše je patrné z přiložených fotografií.

Zadní strana objektu

Nad horní hranou průzoru se nachází osm prostupů průřezu 11 x 11 cm. Pod spodní hranou průzoru se nachází šest až osm zabetonovaných ocelových trubek, které vyčnívají asi 10 cm nad povrch vnější strany čelní stěny. Stejné prostupy jsou i v boční stěně protilehlé od vchodu, zpravidla ve dvou řadách, ale pouze v počtu pěti. Je zajímavé, že několik objektů má v místě prostupů jeden velký průchozí otvor obdélníkového průřezu, ale není dosud jasné z jakého důvodu (jestli se jedná o konečné řešení, nebo čtvercové prostupy měly být dodatečně zhotoveny).

Poškozený objekt západně od Jiřic

Velmi zajímavé jsou i zjištěné hodnoty tloušťek jednotlivých stěn – předpoklad, že by tloušťky pro danou odolnost byly společné pro každý typ objektu se ukázal jako lichý. Milovické pěchotní úkryty odolnosti „Gruppe II.“ jsou jakýmsi hybridem – zatímco čelní, týlová a boční stěna víceméně odpovídají dosud zjištěným hodnotám této odolnosti např.u pozorovatelen, strojoven atd., síla stropnice je v podstatě totožná s tloušťkou u úkrytů odolnosti „Splittersicher“.

Posledním nápadným charakteristickým prvkem milovických pěchotních úkrytů je mohutná římsa se šikmým přechodem do roviny stropnice na čelní stěně objektu. Výška je průměrně 46 cm, šířka rovné části 30 cm, a šířka celkového průmětu do vodorovné roviny až 70 cm. O jisté propracovanosti objektů dále svědčí i zkosená hrana stropnice po vnějším obvodu bočních a týlové stěny.

Jiný objekt v oblasti Jiřic

"Gruppe II" - střední odolnost" - Milovice
stropnice...............................cca 70 cm
čelní stěna.............................116 až 118 cm
týlová stěna...........................140 cm
stěna přilehlá k vchodu...........140 cm
stěna protilehlá od vchodu.......140 cm

Velkoplošný výkres tohoto objektu lze stáhnout zde.
Přispět do diskuzního fóra k tomuto objektu můžete zde.

-brigadyr-

Další fotky

Další jiřický objekt	Stěna s průchozím obdélníkovým otvorem	Čelní stěna téhož objektu	Boční stěna jiného objektu se dvěma řadami prostupů	Čelní stěna stejného objektu